Fitness

Cvičíme s Kelly!

21. září 2015 v 19:08 | Lucienne
Bohužel již nastala ta situace, kterou jsem očekávala a na kterou jsem se těšila ze všeho nejmíň. Škola začala, Praha mi otevřela své dveře, ale ouhej, byt stále nenalezen. Z toho vyplývá, že musím denně čtyři hodiny sedět ve vlaku (jak už jsem vás jistě informovala). "Díky" tomu se docela zkracuje můj volný čas vůbec. Buď jsem ve škole, v práci a nebo ve vlaku. Takže jsem se chopila každého pohybu, který bych mohla vykonat ve volné chvíli. Vyběhnu v Praze všechny schody které vidím, jdu svižnou chůzí a když se nikdo nedívá, udělám si jen tak deset dřepů :D

Stejně pak ale přijedu domu a mám chuť se hýbat, po dvouhodinovém sezení ve vlaku. Čeká mě pak ale další stovka povinností, které musím stihnout a tak se snažím volit efetivní a přitom krátké cvičení. Proto jsem neuvěřitelně vděčná za videa od Kelly (zdali se to takhle píše). Nezaberou tolik času, ale je to makačka a já mám pocit, že pro svoje tělo udělám aspoň něco dobrého.

....

Můžete si vybrat ze širokého spektra videí. Všechny jsou super a většinou je to Cardio Workout without equipment, tedy bez veškerých pomůcek, což je zkrátka super. Ve videu je zahrnuta pauza na pití a závěrečné protáhování. Vím, že cvičit 30 a méně minut denně není žádná sláva, ale víte jak to je; lepší udělat nějaký workout, než žádný. Pokud máte více času, můžete dát workouty dva, ale to já už nestíhám a hlavně, není to tak lehké, jak se zdá :-) Takže, pokud jste ještě dneska necvičili a nemáte už moc času, DO THIS WORKOUT RIGHT NOW!


Běh na dlouhou trať

2. září 2015 v 16:21 | Lucienne
Pro někoho je běhání noční můrou, pro někoho něco, bez čeho nemůže žít. Postupem času začínám chápat obě varianty. Před pár lety jsem běhání nesnášela. Nemohla jsem to udýchat, bolelo mě potom celé tělo a vždycky, když jsme měli o tělocviku někam běžet, hledala jsem všemožné výmluvy, proč "nemůžu". Když jsem začala cvičit a chtěla jsem cvičit i cardio, nějakým způsobem jsem chtěla to běhání pokořit.

JAK JSEM ZAČALA JÁ A CO VÁM NEDOPORUČUJI
Na internetu jsem si hledala všemožné způsoby, jak běhat, co je nejlepší a tak. Nakonec jsem narazila na články o indiánském běhu a udělala jsem si podle internetu plán. Indiánský běh znamená to, že když jdete "běhat", začínáte svůj první trénink sedmi minutami rychlé chůze a minutou běhu. To třikrát opakujete, takže 21 minut rychle jdete a 3 minuty běžíte. Každým tréninkem pak ubíráte minutu chůze a přidáváte minutu běhu, takže si vaše tělo pomalu zvyká na běhání a časem vlastně uběhnete několik minut bez chůze. Takhle se naučit běhat asi není špatné, pokud máte opravdu čas dodržovat tréninky. Já ho moc neměla a proto to tolik nešlo.


CO MI NAKONEC OPRAVDU S BĚHEM POMOHLO
..byl můj přítel. Už se na ty mé indiásnké běhy nemohl dívat a tak mě vzal běhat podle "jeho plánu". Jeho plán byl zkrátka běžet. Nezastavit, nefňukat, ale běžet. Věřte mi, že já jsem fňukala po prvním půl kilometru. Dech mi nestačil a zněla jsem jako starej tuberák.. Ale můj přítel mě nenechal zastavit a nutil mě bežet dál. A začalo to zabírat. Opravdu, pokud běžíte s někým, kdo vás nenechá zastavit a nutí běžet, dokud opravdu můžete, začne se to zlepšovat. Vidím to i na své mamce, když jí teď vezmu běhat. Vždycky už chce skončit a jít, ale já jí nutím běžet dál a uběhne ještě pěkný kus cesty.
Zhruba po čtvrtém-pátem výběhu se můj dech začal srovnávat a já mohla běžet dál a dál. Byl to super pocit posouvat ty hranice. Vždy se musím pochválit, když dokážu doběhnout dál než minule.


ČEHO JE DŮLEŽITÉ SE DRŽET
Můj dech se teď téměř srovnal a při běhu mě už netrápí. Co mě ale začalo trápit bylo píchání v boku. Zhruba mezi druhým a třetím kilometrem mě vždycky začalo píchat. Začala jsem si o tom něco vyhledávat a píchání v boku jsem začala odstraňovat. Co je tedy důležité dodržovat?
1) Pořádně se před během zahřejte. Skákejte třeba 5 minut přes švihadlo, nebo si dejte krátkou procházku, rychlou chůzí.
2) Protáhněte se. Především břicho a nohy.
3) MINIMÁLNĚ hodinu před běháním nic nejezte.
4) Držte si svoje tempo. Co je fakt super, začít běžet úplně pomaličku a postupně, nenásilně zrychlovat. Když přijde píchání v boku, nejspíše jste nasadili moc velkou rychlost. Zpomalte. Mě se můj přítel směje, že běhám pomalu. Ale mě to vyhovuje, užiju si to, zrelaxuju a je to prostě super. Nenechte se nikým a ničím ovlivnit, zrychlení a zlepšení přijde samo, časem..
Když jsem poprvé dodržela tyto čtyři body, píchání v boku se objevilo opravdu minimálně. A když už přijde, snažím se to "rozdýchat". Vždy vydechnu uplně na maximum a hodně se nadechnu. Píchání dřív či později prostě zmizí.

Pokud začínáte běhat a zatím to moc nejde, nevěšte hlavu. Není to nic, co se dá uspěchat. Já před půl rokem neuběhla ani půl kilometru, těď už se těším ze své první "pětky" :-). Snad vám článek aspoň trochu něco dal a pokud běháte, doufám že úspěšně a s radostí!

 
 

Reklama